O MĚ

 

národnost:  česká

narozena: 29. 5. 1984

výška: 162 cm

váha: 55 – 56 kg

styl: K-1, MUAY THAI, BOXING

klub : SPARTAK ŽEBRÁK (CZEhttp://www.muaythai-zebrak.cz

trenér : JAN LANDA, http://www.janlanda.dobrodruh.net

 

Koho zajímá trochu víc:

Bojovým sportům se věnuji od 9ti let /1993/. Začala jsem jako většina dětí s karate u nás v Nýrsku, odkud pocházím a stále zde i žiji. V roce 2001 jsem se během střední školy začala věnovat kickboxu (Shaolin tigers Domažlice). Mým trenérem zde byl Josef Křivka a víceméně stál při mých prvních ringových prohrách i výhrách. Když jsem udělala maturitu, věděla jsem, že chci za hranice ČR. Byla jsem hodně naivní a myslela jsem si, že se venku pořádně zdokonalým a začnu zde bojovat v profi ringu. Realita byla bohužel tvrdá. Zjistila jsem, že to co umím je pořád hodně málo a musím si vším projít opět od začátku. Kickboxerské oddíly se mně moc nelíbily a tak jsem zavítala do oddílu MMA a thaiboxu Cambridge free fight pod vedením Geze Colvilla. Za necelé 3 roky jsem v Anglii měla 3 zápasy (remíza, prohra, výhra). Nic motivujícího. V roce 2005 jsem si odskočila do ČR na pár zápasů a během letního soustředění si přetrhala křížové vazy. Jelikož už to byly 2 operace pravého kolene, tak jsem na 2 roky měla zápasovou stopku a jela vesele dál cestovat, tentokrát do Irska. Bydlela jsem v malém městě Drogheda, ale vůbec jsem zde netrénovala. Po půl roce jsem se vrátila zpět do ČR a doteď tu jsem. Otevřela si malý oddíl u nás v Nýrsku, ve kterém vedu tréninky jen 1x týdně. Od roku 2009 jsem začala zápasit za Spartak Žebrák pod vedením Jana Landy. Dojíždím do Plzně na tréninky 3x týdně, dříve i do mateřského Žebráku. V tomto osudném roce jsem měla svůj první těžký profi fight v jižní Korei. I když jsem nevyhrála, byl to náš první velký společný start. Jak je po letech vidět, naše spolupráce měla a má smysl. Poznala jsem jaké je to sportem doopravdy žít. Nemůžu říct, že se na každý trénink těším, ale pocit po tréninku nic nenahradí. V roce 2012 jsem získala titul profesionální mistryně světa v K-1. Tento titul považuju jako mezník ve své kariéře. Konečně se můžu za sebe podívat a říct si, že to stálo za to. I když dělání váhy, psychický tlak, tréninkové maratony, mediální zájem, už je něco na co vás málokdo připraví. Ne vždy je dřina odměněna pocitem výhry a uspokojením a ne vždy máte okolo sebe jen fanoušky. Jako ve všech sportech a životních cílech platí, jen nenechat se zlomit a jít dál.